Vlaštovka obecná je známý tažný pták. Vyznačuje se dlouhým, vidlicovitým ocasem a dlouhými špičatými křídly. Hlavička vlaštovky je částečně rezavě hnědě zbarvená. Shora má vlaštovka tělo modročerně lesklé, spodní část těla je potom bílá.
Sameček vlaštovky se liší od samičky větší délkou ocasních per. Rozpětí křídel vlaštovky činí až 32-35cm. Vlaštovka obecná je ptákem zpěvným. Ozývá se typickým hlasitým štěbetáním v různých tóninách, které je přerušováno cvrlikáním. Vlaštovkám obecným tvoří většinu potravy létající hmyz.
Vlaštovky jej chytají v letu nebo také sbírají z vodní hladiny. Za letu vlaštovky dokonce i pijí. Pokud jsou dlouhotrvající deště mají vlaštovky hlad, protože hmyz v té době nelétá a vlaštovky si potravu obstarat jinak než za letu neumějí. Hnízdívají uvnitř budov, hlavně v chlévech, kravínech, nebo vepřínech, protože tam je výskyt hmyzu největší. Lze je vidět v koloniích i jednotlivě. Vlaštovek však v posledních letech ubývá.
Poslové jara
Hnízdo vlaštovky obecné je miskovité, tvořené hlínou, slinami, větvičkami, travou, a jiným podobným materiálem, který k sobě vlaštovky slepují. Nahoře je otevřené, vystlané pírky, stébly a mechem.
Vlaštovky mají mnoho nepřátel a jsou často ohrožovány, proto se nedožívají více než 5 let. Jinak se mohou vlaštovky dožít až 16 let. Jsou schopny létat rychlostí až 80 kilometrů za hodinu. Vlaštovky byly Slovany považovány za posly jara. Také věřily, že jsou vlaštovky posmrtným zosobněním lidské duše.
Vlaštovky ve vzduchu loví drobný až středně velký hmyz, který poletuje, nebo je pasivně unášen větrem a vzdušnými proudy. V průběhu jednoho léta vlaštovka pochytá asi půl miliónu much, brouků, motýlků a jiného hmyzu. Ne vždy byli vlaštovky oblíbené. Ve starém Římě vlaštovky nevěstili nic dobrého.